Nový hrad u Hanušovic » Vysvětlivky

Největší podíl literatury, z níž bylo v průběhu let čerpáno, je práce Dr. Arch. Inž. Zdeněka Gardavského – Stav, formy a vývoj Nového hradu u Šumperka, vlastivědný sborník Severní Morava, svazek 7/1961 a později z práce Miroslava Plačka – Nový Hrad u Kopřivné, vlastivědný sborník Severní Morava, svazek 65/1993. Veškerá fyzická zaměření objektů hradu byla prováděna mojí osobou v letech 1986 – 1988 a znovu již s moderní laserovou technikou v letech 2007 – 2011 a jsou shodná či velmi podobná zaměření Dr. Arch. Inž. Zdeněka Gardavského z roku 1959 – 1961, která byla prováděna opravdu maximálně pečlivě. Nejen z tohoto důvodu, ale i z úcty k práci Dr. Arch. Inž. Zdeněka Gardavského jsou zde uváděna jeho měření i interpretace.

Poznámka k uvedení akademického titulu Inž.: Podle vyjádření Ústavu pro jazyk český AV ČR je přípustné uvádět původní akademický titul Inž. (dnešní zápis Ing.)
Pravidla českého pravopisu z r. 1957 zavádějí tuto počeštěnou podobu zkratky, jež je v současné době přípustné užívat u titulů starších inženýrů, absolventů vysokých škol technického směru a absolventů jednotlivých technických oborů, kteří ji po r. 1953 získali jako svůj akademický titul.

Podle vzdálenosti úschovných otvorů pro věci zbrojnošů, umístěných v zachovalých stínkách cimbuří poblíž první brány Nového hradu, můžeme předpokládat, že bylo počítáno s obranou 5.7 m hradby jedním zbrojnošem. Nebudeme-li brát vůbec v úvahu dolní hrad a předhradní valy, bylo by nutno zajistit jen pro obranu horního hradu 130 mužů na hradbách a asi 50 – 60 mužů pro posádku věží a bran ve válečné době a při obléhání. Ve skutečnosti nebyly obsazovány hradby, ležící v několika liniích za sebou a v různém stupni napadnutelnosti, stejnoměrně. Avšak i při předpokladu třetinového krytí druhého a třetího obranného okruhu bychom došli k počtu 110 mužů posádky horního hradu v době válečné a 70 mužů v době určitého ohrožení, při pouhých 30 mužích v době mírové. Řádná obrana celého hradu by si však jistě vyžádala 290 – 320 mužů na hradbách v plné zbroji, s 90 – 110 muži posádky bran a speciálních opevnění, kteří v době obležení hradu uherským vojskem vedeným Matyášem Korvínem, přes finanční či jakékoliv jiné důvody, nemohli Tunklové zajistit. Je to jediný důvod proč tak výtečně promyšlený hradební komplex, jak po stránce stavebně-technické, tak i použitím kombinací různých obranných technik neodolal náporu nepřítele, byl poražen a jeho sláva a moc měla odplynout v řece věků, ze které již není návratu zpět.
Dr. Arch. Inž. Zdeněk Gardavský – Stav, formy a vývoj Nového hradu u Šumperka, vlastivědný sborník Severní Morava, svazek 7, 1961.
L.Hosák – Historický místopis země moravskoslezké, Brno 1938 – uvádí „Nový hrad, jinak Neuhaus, Furchtenberg či Gabelsberg“.
Hradiště leží na úrovni 537 m n.m.
F.Bernau – Studien und Materialien, Prag 1903 – viz kresby na stranách 291 a 297.
Klesající horský hřbet je průměrně 7 – 8 m široký.
F.A.Heber – Máhrens Burgen und ihre Sagen, Prag 1848 – str.35.
Val je tvořen ve své západní části skalisky okraje příkopu, ve východní části je nasypán z lomového kamene, promíšeného hlínou. Vnitřní svah tesaný ve skalách je přímý, kdežto vnější, silně erodovaný, má již zprohýbanou linii.
Vnitřní průčelní stěna věže má délku 3.6 m, zdivo je zachováno pouze v prohlubni 1.0 m hluboké.
Původně probíhal na okraji druhého předhradí obranný val 7.0 m široký, zachovalý ve zbytcích v severozápadní části, v úseku 12.0 m dlouhém. Jinde byl úplně erodován.
Průjezd první brány je široký 2.85 m a hluboký 1.75 m. Hloubka bývalého (vylomeného) ostění je na levé straně 58 cm, na pravé straně 46 cm.
Průjezd druhé brány byl široký cca 2.4 m a hluboký 2.0 m.
Třetí brána je dnes (bez vybouraného ostění) široká 3.15 m. Líc záklenku je doposud zachován v původní linii, ale je silně ohrožen vybráním a zřícením boků a patek.
Jihozápadní věž druhého hradebního okruhu má zachována cimbuří na straně jižní a zbytky předprsně na stranách západní a severní. Vnitřní rozměry věže: průčelní stěna 5.67 m, levá boční stěna 6.5 m, pravá boční stěna 6.65 m, neuzavřená čtvrtá stěna 6.65 m. Vnější rozměry věže:průčelní stěna 8.95 m, levá boční stěna 8.05 m, pravá boční stěna 8.30 m. Tloušťka zdi levé 1.73 metru, pravé 1.78 m.
Světlá hloubka budov je důsledně 7.0 m, tloušťka vnitřní stěny je 1.0 m.
K věži se po levé straně přimyká zbytek hradby s úplně zachovanou stínkou cimbuří, stříškovitě skosenou v horní části. Stínka je 2.10 m vysoká, předprseň je 0.75 m vysoká a 0.55 m široká. Zeď je široká celkem 1.20 m.
Nepatrné, vzájemně nesouvisející zbytky základů vnitřních zdí paláce leží v souřadnicově podélné vzdálenosti 4.3 m, 5.9 m, 7.7 m a 11.0 m od jihovýchodního nárožního paláce.
viz nákres zbytků hradního paláce (Stav a formy vývoje)
Zdivo bývalé hradby, k níž byl palác přistavěn, je šedohnědé až oranžověhnědé, z velkých plochých kamenů o rozměrech až 50/12 a 33/24 cm. Díra trámových zhlaví velikosti 20/35 cm, jsou v jednom případě hluboké 31 cm, jinak 1.13 m. Prostor mezi děrami je dodatečně vyzděn z plochých břidličnatých kamenů o velikosti13-17 / 2-3 cm karmínové barvy.
viz nákres Věže hradu s rozkreslenými vazbami hradeb a směrovou orientací (Stav a formy vývoje), čísla 22 – 24 legendy.
Směr historické cesty je vyznačen silným tečkováním a šipkami u bývalých bran.
Vnější průměr věže je 11.96 – 12.01 m, tloušťka zdí je 4.82 m.
Hloubka polozasypané vnitřní šachty věže je posud 3.0-3.2 m., její průměr pak 2.32 m.
Rozlomené kvádry věžních stěn mají v jednom případě rozměry: 7.65/5.2/3.3 m. Tento největší kvádr o kubatuře 130 m3 má při specifické váze 2.4 – 2.7 g/cm3 celkovou hmotnost mezi 310 – 350 t.
Zdivo věže je neobyčejně kvalitní. Je vybudováno z velkých kusů lomového kamene o rozměrech až 60/12.50/17 a 32/28 cm, t.j.o kubatuře 10.8 – 28.7 cm3. Venkovní líc věže je velmi hladký, přesně tvarovaný a pečlivě zalícovaný. Uvnitř věžní stěny je sice lité zdivo, používá však rovněž velkých kamenů a vodorovné ložnosti materiálu. Malta je velmi tvrdá a neodlomitelná.
Mezi 25-ti až 30-ti, snad i 40-ti metry.
Poblíž střední bašty severní hradby dolního hradu stála nějaká stavba, po níž zůstaly stopy pouze v prohlubních vnitřního prostoru a u níž je jen velmi obtížné určit její funkčnost.
Tloušťka hradeb Nového hradu nebyla mimořádná: zeď západně první brány 1.60 m, zeď severně první brány 1.50m, zeď dolního hradu u třetí brány 1.20 m, zdi opevnění třetí brány 1.03 – 1.05 m, vnější zeď u čtvrté brány 2.0 m, jižní zeď třetího hradebního okruhu 1.15 – 1.20 m, jižní zeď druhého hradebního okruhu 1.19 m, severní zeď jádra hradu 1.30 m, jižní zeď jádra hradu 1.18 m. Kvalita zdiva a malty první vývojové etapy byla však velmi dobrá. Dokladem toho je vychýlení horní části zachovaného úseku východní zdi třetího hradebního okruhu šestikmenným dubem o jeden metr mimo svislici, přičemž si hradba zachovala kompaktnost, nepotrhala se ani nezřítila.
Východní věž druhého hradebního okruhu je zachována až po úroveň předprsně. Vnitřní rozměry věže: průčelní stěna 3.63 m, levá boční stěna 4.24 m, pravá boční stěna 4.50 m. Vnitřní rozměry věže : průčelní stěna 7.25 m, levá boční 6.53 m, pravá boční 6.50 m. Tloušťka zdi levé 1.83 m a pravé 1.75 m.
viz nákres zbytků hradby s cimbuřím (Stav a formy vývoje). Zbytek zdi s cimbuřím nám dokonale prozrazuje formy a strukturu hradeb hradu. Hradba je široká na jižní straně 90 – 95 cm, na straně východní 115 – 120 cm. Ochoz je široký na jižní straně 34 – 42 cm, na východní a západní straně hradu 58 – 64 cm. Byl zřejmě rozšiřován dřevěným ochozem, spočívajícím na trámech jejichž tři záhlaví 15/15 cm jsou v nákresu viditelná. Hradební předprseň je jednotně 52 – 58 cm široká. Je opatřena cimbuřím se stínkami 195 – 216 cm širokými, zachovanými posud do výše 162, max. 197 cm (původně 210 cm nad úrovní kamenného ochozu). Meziotvory cimbuří jsou 80 – 81 cm široké. V každé druhé stínce jsou umístěny ve výši 100 cm díry 21/23 cm, hluboké 33 cm, a to pro úschovu ochranných a osobních potřeb zbrojnošů. Předprseň je zachována do výšky 58 cm z původních 75 cm. Ve hradbě samé jsou otvory pro konstruktivní a pomocné trámy o velikosti 16 – 23, 13 – 20 cm. Zdivo uvnitř zdi je lité, z naházených kamenů s částečným vodorovným provazováním, s menšími kameny a maltou poněkud horší ve srovnání s hradebním lícem. I přesto má malta velkou pevnost.
Jihovýchodní věž třetího hradebního okruhu je zachována po úroveň předprsně. Vnitřní rozměry věže: průčelní stěna 3.9 m, levá boční stěna 5.05 m, pravá boční 5.62 m, neuzavřená čtvrtá stěna 3.55 m. Vnější rozměry věže: průčelní stěna 7.4 m, levá boční 6.5 m, pravá boční 7.8 m. Tloušťka zdí je 1.70 m.
Vnější hradba je široká 0.97 m, vnitřní hradba 2.0 m (II. a III. etapa růstu a vývoje hradu).
Severní věž druhého hradebního okruhu je zachována až po úroveň obranného ochozu. Vnitřní rozměry věže: průčelní stěna 3.05 m, pravá boční stěna 4.15 m, levá boční stěna 5.57 m, ne uzavřená čtvrtá stěna 5.03 m. Vnější rozměry věže: průčelní stěna 6.15 m, pravá boční stěna 5.15 m, levá boční stěna 7.47 m. Tloušťka zdi levé 1.85 m, pravé 1.9 m.
Severozápadní věž druhého hradebního okruhu má částečně pobořené zdi, pravá zeď se snižuje do třetiny původní výšky. Vnitřní rozměry věže: průčelní stěna 3.66 m, levá boční stěna 5.75 m, pravá boční stěna 5.6 m, neuzavřená čtvrtá stěna 3.50 m. Vnější rozměry věže: průčelní stěna 7.2 m, levá boční stěna 7.4 m, pravá boční stěna 7.45 m.Tloušťka zdí 1.80 m. Trámový strop nad přízemím měl pět stropnic.
Šířka otvoru brány je 2.5 m vně a 2.35 m uvnitř. Zeď brány je široká 1.80 1.85 m. Vytrhané ostění sahalo do hloubky 30cm. Vnější líc záklenku brány vedle bývalého ostění je značně rozrušen, vnitřní zachovalý líc záklenku je vyzděn z velkých lomových klenáků o velikosti až 15/58 cm.Zdvih záklenku nad patkami je 24 cm.
Brána je zasypána až na 1.4 m světlé výšky uvnitř a 1.82 – 2.02 m vně.
Výškový rozdíl mezi čtvrtou hradní branou a horním hradem vylučuje přímé vedení cesty a zdůvodňuje řešení přístupu zachycené na celkovém nákresu půdorysu hradu.
Severní věž čtvrtého hradebního okruhu je značně poškozena, je sesuta dovnitř hradu a pravá zeď se vyrovnává s terénem. Vnější rozměry věže: průčelní stěna 7.5 m, levá boční stěna 6.2 m, pravá boční stěna 3.8 m. Tloušťka zdí je 1.48 m. Věž je navázána dvěma příčnými zdmi na skalisko pod horním hradem a tvoří se zdmi uzavřený fortifikační útvar, terénně značně vyvýšený oproti při-lehlé úrovni dolního hradu i úrovni terénu jižně útvaru.
Bernau se domníval, že tato branka navazovala na pilíř u třetí brány, že tedy třetí brána a „brána“ do dolního hradu byly v jedné linii a v jedné zdi. Pilíř je však hladce vyzděn po celé výšce a nemá stopy po připojení jiné konstrukce. Branka byla naopak ve zdi zachované v základech, která spojovala jihovýchodní baštu s hradbami třetí brány.
Severní bašty rozmístěné v pravidelných intervalech, plynule se zvětšujících od západu k východu (od 31.5 m na 42.0 m), jsou zachovány pouze v základech, překrytých částečně terénem. Ve sledu od západu k východu mají bašty tyto vnější rozměry: první 4.6 m šířky / 3.1 m hloubky; druhá 4.4/2.85 m; třetí 4.1/2.85 m; čtvrtá – po této nezůstaly žádné stopy, pouze kamení rozsypané po stráni; pátá 4.1/2.85 m. Bašty jižní jsou větších rozměrů s většími intervaly. Ze dvou zůstaly viditelné zdi. Ve sledu od východu k západu mají bašty tyto rozměry: první 5.3/3.1 – 4.4 (východní a západní boční stěna); druhá 5.45/4.3 m – leží na skalisku; třetí – původně ležící na příkrém svahu, po které se díky celistvému zřícení a úplnému rozpadu zachovaly jen nepatrné zbytky znemožňující jakékoliv zaměření a sloužící tak jen k určení polohy, funkčnosti a účelu bašty.
Jihozápadní věž čtvrtého hradebního okruhu je zachována až po úroveň předprsně. Vnitřní rozměry věže: průčelní stěna 3.4 m, levá boční stěna 5.2 m, pravá boční stěna 5.25 m, neuzavřená čtvrtá strana 3.55 m. Vnější rozměry: průčelní stěna 6.9 m, levá boční stěna 7.1 m, pravá boční stěna 7.15 m. Tloušťka zdi levé 1.68 m, pravé 1.70 m. Na vnějším průčelí věže obíhá sokl 15 – 20 cm široký.
Obranná plošina před věží je široká 5 m a spočívá na skaliscích skalního hřbetu, spadajícího ostře, až k potoku při úpatí kopce. Na severní straně obíhá plošina úzkým pásem až k čelu hradby, na jižní straně končí skaliskem. Je zřejmé, že věž nebyla vybudována záměrně na okraji skalisek, aby jí plošina skýtala první ochranu a kryla její patu.
Svah na severní straně nebyl plynulý, nýbrž se v několika místech zplošťoval a uhýbal. Při výstavbě severní hradby dolního hradu byly učiněny určité terénní úpravy, aby hradba mohla ovládat své předpolí. Přesto však před ní zůstaly tři terasovité plošiny, jejichž okraj byl zarovnán, opatřen valem, viditelným posud na severovýchodní straně a v nejvyšší plošině byla prohloubena materiálová jáma a tak vytvořen příkop před hradbou. Střední plošina se opírá svou severní částí o metr vysokou skalní stěnu, před níž se táhne řada několika dalších stěn. Pod nimi leží mohutné skalisko, vysunuté nad ostrý svah k řece Moravě, které mohlo sloužit k vyhlídce stráže do údolí.
Výškový rozdíl jednotlivých, dnes již silně erodovaných, ale posud výrazně znatelných plošin je 2 – 5 m.V třetí plošině od západu je materiálová jáma (hluboká 1.5 – 2.0 m). Ve druhé plošině od východu vznikl značným vybíráním materiálu vnitřní příkop. Z nejnižší – západní plošiny u věže stoupal terén terasovitě přes druhou a třetí plošinu na čtvrtou, ovládanou třemi věžemi horního hradu.
Opevnění dolního Nového hradu s osmi polootevřenými baštami má určitou podobnost s přední hradbou na Zvíkově s pěti hranatými baštami z doby kolem r. 1430 a s dolní hradbou na Vranově se sedmi hranatými baštami ze začátku 15.století.