Vývoj državy hradu

Časová osa zachycuje více než šest století proměn Nového hradu – od jeho vzniku kolem roku 1308 jako prostého strážního hrádku až po pozemkovou reformu roku 1919, která uzavřela éru šlechtické držby. Za tu dobu prošel hrad čtyřmi výraznými stavebními etapami, obdobím růstu a slávy, střídáním desítek majitelů, přežil husitské války a padl až v nerovném boji proti uherskému vojsku v česko-uherské válce. Z původně skromné strážnice se postupně vyvinula mohutná pevnost s dvojitým okruhem hradeb, věžemi a palácem – odraz moci i ctižádosti těch, kteří jím po staletí vládli.

1308–1315

Vznik malého strážního hrádku bez vlastního majetku a zboží, vystavěného pro podporu uchvatitelské politiky pánů z Lipé, pronikajících po r. 1300 na severní Moravu a Slezko.

1308–1380

I. Etapa
Vybudování mohutné okrouhlé strážní věže (hlásky), hradního jádra s jednou věží (r. 1323), pronikání pánů z Lipé na Bludov, následkem čehož bylo dělení bludovského panství.

1380–1417

II. Etapa
Občanská válka markrabat Jošta a Prokopa, vybudování zděného paláce, šesti hranatých strážních věží, dvojitého okruhu hradeb a dvou dalších předsunutých věží na rozhledných místech hradního předpolí.

1414–1417

Jindřich Lefl z Lažan

1417–1438

III. Etapa
Zastavení hradu Mikulášovi z Lobkovic králem Václavem IV.

1420

Hrad přebírá Jindřich Lefl z Lažan.

1421

Odkoupení hradu králem Zikmundem v době husitských válek za účelem udržení silného vojenského štítu, a tím i mocenských pozic své vlády na severní Moravě.

1436

Znovuzastavení, a to Benešovi z Valdštejna, rekonstrukce dolního hradu, nahrazení palisády vysokou hradbou s osmi čtvercovými baštami.

1438–1494

IV. Etapa
Maximálně možné zdokonalení hradebních obranných systémů, dobudování hradby mezi první branou a jihovýchodní baštou u třetí brány.

1438

Hrad přejímá Bernard z Cimburka, s nímž je spojena loupeživá činnost proti okolním šlechticům, ale také dobyvatelská činnost na evropských válečných polích, dostavba a zesílení věží a hradeb.

1445

Hrad přechází pod správu rytíře Jana Tunkla z Brníčka a na Zábřeze.

1464

Po otci přebírá hrad nejstarší syn Jiří Tunkl; v těchto letech hrad získává svoji největší hospodářskou, politickou i vojenskou moc (r. 1470–1480).

Začátek a průběh česko-uherských válek.

Obléhání a dobytí hradu vojsky Matyáše Korvína.

1494

Koupě celého panství rodem Žerotínů za 14 000 uherských zlatých.

1507

Darování panství králem Vladislavem II. Janu z Kunovic.

1507

Zpětné odkoupení rodem Žerotínů, a to Petrem z Žerotína.

1530

Petr z Ž. umírá a majetek přejímá šest jeho synů.

1532

Převzetí panství do rukou Přemka z Žerotína.

1558

Zdědění jeho synem Bedřichem.

1568

Prodej biskupu olomouckému Vilému z Prusinova za 11 000 zlatých.

1573

Prodej Janem Grodeckým (nástupcem Vilémovým) Janu z Boskovic za 12 000 zlatých.

1589

Po jeho smrti přechází panství na Ladislava Velena z Žerotína.

1613

Koupě Janem st. Odkolkem za 50 000 zl.

1619

Zdědění majetků synovcem Janem ml. Odkolkem.

1624

Konfiskace majetku a prodej knížeti Karlu z Lichtenštejna.

1648

Po jeho smrti přejímá panství hrabě Maxmilián z Lichtenštejna.

1676

Zdědění nejstarším synem Kryštofem Filipem Lichtenštejnským; po něm dědí majetek syn František Antonín.

1710

Prodej c. k. komořímu a zemskému soudci Janu Jáchymu z Žerotína za 182 000 zlatých.

1716

Přejímá majetek syn Jan Ludvík.

1761

Dále Josef Karel z Žerotína.

1818

František Josef z Žerotína.

1845

Zdeněk z Žerotína.

1887

Karel z Žerotína.

1919

Pozemková reforma.

Současnost

Karla Mornstein-Zierotinová

Pozemkovou reformou roku 1919 skončila více než šest set let trvající éra nepřetržité šlechtické držby. Z hradu, který ve své době patřil k nejvýznamnějším pevnostem severní Moravy, zbyly do dnešních dnů jen romantické zříceniny – němí svědkové bouřlivých dějin, válek a mocenských proměn. Pozemek, na němž hrad stojí, je dnes opět v soukromých rukou – vlastní jej Karla Mornstein-Zierotinová, jejíž příjmení jako by uzavíralo kruh - rod Žerotínů, který hrad ve středověku držel, se tak po staletích symbolicky vrátil.

Web www.novyhrad.cz je součástí národního kulturního dědictví ČR a jeho obsah podléhá licenční smlouvě Creative Commons BY-NC-ND